Hledání
·
Hlavní stránka
» SEZNAM.CZ
dne 25.2.2018
·
Domácí
·
Eurokomisařka Věra Jourová v rozhovoru pro Právo brání unijní nařízení GDPR na
ochranu osobních dat. Podle ní Česká republika zaváhala s přípravou přijetí
tohoto nařízení, což vyvolává až abnormální a hysterickou reakci a vede
k dalšímu zhoršování obrazu Evropské unie v očích české veřejnosti.
Eurokomisařka
Věra Jourová
FOTO: Petr
Horník, Právo
Dnes 18:38
GDPR má
hlavně dopadnout na firmy, které obchodují s údaji a daty a brutálním způsobem
je mohou zneužívat. GDPR je legislativa, která byla nutná, aby se zabránilo
zneužívání dat v moderním světě, což by mělo nedozírné následky.
Týká se především firem nad 250 zaměstnanců. Tady jsou v panice ale především
malé firmy, účetní kanceláře, ambulantní lékaři, obce.
Nechápu,
proč se věc nechala zajít tak daleko, proč všechny tyto subjekty nemají včasné
informace, jak na ně nařízení prakticky dopadne, jak se na ně připravit na
národní úrovni. Jsem zavalená znepokojivými dotazy a často vyvracím i fámy
o obřích pokutách. Reakce na GDPR je v Česku proto abnormální a hysterická.
Proto bylo nutné, aby státy včas přijaly vlastní zákony a opatření, které by
podle místních podmínek upravily dopady pro jednotlivé subjekty, což se tady
zatím nestalo.
Dnes je
módní říkat, za vše může
Brusel. Klíčem k lidem, pro které je
Evropská unie někdy symbolem nesmyslných
regulací, je ale především otevřená a srozumitelná komunikace. Vztah lidí
k Evropské unii hlavně ovlivňuje chování národních politiků.
I
mezinárodní průzkumy a srovnání potvrzují, že dost lidí u nás má tendenci věřit
nepodloženým zprávám šířeným na internetu, navíc zprávám, které nesou výhradně
negativní sdělení. Psali to na internetu, tak je to asi pravda.
Příčin je
řada, někdy si neseme v sobě geny generací, které zažily útlak, totalitu. Jsme
tak trochu i národem skeptiků a máme schopnost pro příjem špatných zpráv. Jsme
atypičtí i v tom, jak málo jsme ochotní chránit si své soukromí a současně
věříme všemu, co se napíše na sociálních sítích.
Máme rádi
špatné zprávy, rádi a ochotně je distribuujeme dál, rádi se ubezpečujeme v tom,
že zase někdo něco rozhodl bez nás. Starší spoluobčané mají zase velké obavy
z určité nestability současné doby. A do tohoto podhoubí se k nám přes internet
valí ve stále větším množství fake news, různá propagandistická sdělení, fámy.
Nesouvisí
to s lidskými právy, protože lidské právo není nechat se klamat a obluzovat.
K zásadní a dlouhodobé změně je především nutné zlepšit systém vzdělávání,
podporovat kritické myšlení, práci s informacemi, naučit zejména mladé lidi
ověřovat fakta. A hlavně používat vlastní mozek.
Totalita
se na nás podepsala tak, že stále nemáme dost odvahy a sebevědomí mít vlastní
názor. I já jsem produkt systému, který kladl důraz na memorování. Když někdo
přišel s tím, co nebylo v osnovách či co neřekl učitel, tak to bylo považováno
za výboj, nebezpečný jev. Je to takové zúžení informačních kanálů. Když pak přes
tento zúžený kanál přijde přes internet nějaký nesmysl, tak to berete jako
hotovou věc.
Takže
tady se musí zamyslet hlavně vzdělávací instituce. Je třeba reagovat i na to, že
u nás se ani tak neformuje veřejné mínění, jako „veřejné cítění“, kdy se pracuje
hodně s emocemi. Často slyším, i když Evropská unie dělá řadu dobrých věcí i pro
Česko, že lidé říkají: nic o tom nevím, nezajímá mě to, neslyšel jsem,
nesouhlasím s tím. Je to až určitá averze vůči přijetí informace, která může být
složitá. To je neblahý stav, se kterým musíme pracovat.
Proti
vyloženě lživým zprávám se už dnes formují jednotky a pracoviště v jednotlivých
členských státech včetně České republiky. Máme i pracoviště na vyvracení lživých
zpráv, které jdou do Evropy prostřednictvím ruských propagandistických snah,
funguje i pracoviště pod úřadem vysoké komisařky Federiky Mogheriniové, která má
na starosti oblast zahraničních vztahů.
Experti
dostávají různé podněty, sami vyhledávají lživé a zavádějící informace, které
uvádějí na pravou míru, připojují na základě faktů a důkazů konkrétní informace.
Nevyvracejí názor, ale pouze evidentní lži a dezinformace.
Nechci do
on-line prostředí křečovitě a hystericky vnášet novou vrstvu zákonů.
Provozovatelé internetových obchodů musí především respektovat pravidla na
ochranu spotřebitele, jak je aplikují prodejci v kamenných obchodech. Nepřijdu
proto s nějakou úpravou předpisů a stanovení nových pravidel pro on-line
obchody.
Budeme trvat na tom, aby se aplikovala pravidla z běžných obchodů. Tedy například aby se u nich nenabízely padělky, aby bylo možné dosáhnout reklamace. On-line svět nežije mimo zákony, směrnice o neférových obchodních praktikách se musí, a to hned, dodržovat i u on-line obchodů.
Jiří Vavroň, Právo
·
Každá druhá firma nebude včas připravena na GDPR